O nás

Z historie:

Po druhé světové válce vznikl sloučením Svazu národní revoluce, Sdružení osvobozených politických vězňů a pozůstalých a Československé obce legionářské „Svaz bojovníků za svobodu“ s působností v Čechách, na Moravě a Slezsku, který  sdružoval účastníky národního boje za osvobození Československé republiky z německé nacistické okupace v letech 1938-1945, politické vězně z koncentračních táborů a věznic, bojovníky ze západních i východních armád, partyzány, účastníky Slovenského a Pražského povstání, legionáře z 1. světové války a také pozůstalé. V roce 1951 se český Svaz bojovníků za svobodu sloučil se Slovenským zväzom protifašistických  ľudových bojovníkov. Nově vzniklá organizace přijala název Československý svaz protifašistických bojovníků. V roce 1990 se v Čechách a na Moravě členové Českého svazu protifašistických bojovníků vrátili k názvu „Český svaz bojovníků za svobodu“ (ČSBS).

Hlavním posláním ČSBS je především úsilí o posilování národní hrdosti a lidské důstojnosti, uchování paměti národa s cílem, aby nedocházelo k překrucování dějin domácího odboje za svobodu jak z rakouské nadvlády, zejména v letech 1914-1918 tak i z německé nacistické okupace v letech 1938–1945. Aby dějinné události byly objektivně hodnoceny a vyzdvižen jejich historický význam pro současnou i budoucí generaci. Aby mladá generace nebyla vydána na pospas mediálnímu přísunu informací, kterým nezáleží na pravdivosti, ale na atraktivitě.

Oblastní výbor ČSBS na Benešovsku míval v 50. až osmdesátých letech základní organizaci téměř v každém městě nebo větší vsi. Dnes má OV tři základní organizace v Benešově, Voticích a Vlašimi. Za sedmdesát let činnosti převážná část ustavujících členů, přímých účastníků odboje již zemřela a členskou základnu tvoří pozůstalí, potomci a sympatizující občané. Prvním předsedou OV byl bratr Oliverius po něm bratr Měchura a dále bratři Lechner, Láska, Voříšek, Hejný a sestry Dr. Camrdová a Žahourková.